sobota 12. listopadu 2016

Naše příběhy - na co se ptám

Občas se setkávám s tím, že někdo samoživitelky odsuzuje. Muž samoživitel zpravidla sklidí obdiv, jak to všechno zvládá, u žen se zase automaticky předpokládá, že to nezvládla, že si špatně vybrala, že to je její chyba.

A ano, jsou i lidé, kteří samoživitelky obdivují a já jsem jeden z nich.

Nicméně říkala jsem si, že nejlepší způsob, jak nechat dát nahlédnout pod pokličku skupině první, je zvweřejnit naše příběhy, nebo jejich části.

Co z nich vyplývá?

ČLOVĚK NEMÁ NIKDY NIC JISTÉHO! 

Všechno může vypadat naprosto v pořádku a zítra je vše naopak.. ale toto se může stát každému a v jakékoliv oblasti, nemusí jít "jen" o rodinu.


Pro psaní příběhů jsem vytvořila pár bodů - každá si samozřejmě mohla  a může vybrat ty, ke kterým se chce vyjídřit. Nějaké příběhy v emailu mám, postupně budu - anonymně - zveřejňovat a kdo se chce svěřit, je vítán. Email taucovazu @ gmail.com.

Zde jsou ty body:

1) jak se stalo, že jste sama (fakt nemusí být, jak kdo chce)
2) kolik vám je, kolik máte dětí, jak staré (taky může být cca – je mi přes 40, dětem je do tří let)
3) platí partner? Ano – ne, pokud ne, jak to řešíte
4) máte práci? Brigádu? podnikáte?
5) máte školku?
6) máte dost peněz? jak to řešíte
7) pomáhá rodina?
8) jak bydlíte?
9) co vás nejvíc trápí?
10) co vás drží nad vodou?
11) co by vám nejvíc pomohlo
12) jaký je váš “světonázor” – optimista, pesimista, jste oběť, atp.
13] udělala jste někdy něco, na co nejste pyšná?
14) jak řešíte hlídání? co váš společenský život?
15) co muži, co si o nich myslíte? Mění se to?
16) řešila jste někdy něco s policií?


Žádné komentáře:

Okomentovat